Balada letní

Ivo Jahelka

1:VzdCuch voněl senem, lFétem a sCexem,
před svatým JenGem v kFapličce smCek' jsem,
vzpomněl na Vénu z PrFostřední LhCoty,
cBo kvůli sFenu mGěl jen trampotCy,
kDmoníčkem VEmenci bAmývaly dFěvy,
vdFmané, i s vCěnci, MDmarušky, GEvy,
dDmobýval tEměla jAmim tajným klFíčem,
kFmaždá ho chtCěla, zmDmámená chtGíčem.
R:JCinak vonFí sEmeno konAmím, jFinak zamCilovanGým,
fCouká z polFí, lEmáska bolAmí, nFevěř snům slCibovanFýmG.
2:Padala rosa, když Véna s Radkou
přes pole prosa kráčeli zkratkou,
znal Véna postup milostné lekce,
dívenky podstup překonal lehce,
jak ti dva jdouce, kam nohy je nesly,
do sena v louce v objetí klesli,
už ruka vjíždí pod riflí slupku
a pohyb hýždí natřásá kupku.
3:Frontální systém postoupil zníží,
po nebi čistém mračna se blíží,
Jeřábek děda viděl to oknem,
dostal strach, běda, že seno mu zmokne,
vyrazil chvatně, chtěl seno mít v suchu,
viděl už špatně a měl vadu sluchu,
kabát do deště popad' ze židle,
a v kůlně eště trakač a vidle.
4:Co se dál dělo, jaký byl vývoj:
na těle tělo v seně jak příboj,
a před tou kupkou bylo zřít dědu,
s vidlema v rukou z toho nedělal vědu,
i v dobrém bydle neztratil fortel,
mihly se vidle a stvrdily ortel,
pak řev Vény chlapce bolestí, zmatkem,
když vidle hladce mu projely zadkem.
*:ZpCíval jsem schválně nFa Vény pCočest,
jak origGinálně přFipravil Co čest,
nDmebývá zvEmykem Amo noci pFrvé,
by chlFmap ztratil s křCikem pDmůl litru kGrvCe.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:23.37+00:00
Výsledky hledání: